Informace k obsahu

Struktura a zdroje dat

Vzhledem k poměrně složitému systému evidence archiválií každého archivu jsou i zdrojové databáze tímto způsobem hierarchicky strukturovány.

Základními stavebními kameny každého archivu jsou archivní soubory (konkrétně archivní fondy a sbírky). Pro zjednodušení jsou v aplikaci DIGITÁLNÍ ARCHIV nazývány archivními fondy. V těchto fondech jsou uloženy archiválie daného původce. Ne všechny archiválie jsou přístupné. Jejich přístupnost určuje jednak příslušná legislativa, jednak stav zpracovanosti daného fondu.

CO JSOU TO PŘÍSTUPNÉ ARCHIVÁLIE?

Archiválie jsou přístupné k nahlížení, pokud to umožňuje jejich fyzický stav a stav zpracování. Za zpracované jsou považovány archiválie opatřené alespoň prozatímním inventárním seznamem nebo manipulačním seznamem. Vyšším stupněm zpracování je inventarizace. Za inventarizované jsou považovány archiválie opatřené dílčím inventářem, inventářem, sdruženým a skupinovým inventářem (dříve vyhotovovaný typ pomůcky, nevyhotovuje se od roku 1998), katalogem, rejstříkem, tematickým katalogem, soupisem dokumentů a tematickým rejstříkem. Všechny výše vyjmenované typy inventářů, katalogů aj. se obecně nazývají archivními pomůckami. U rozsáhlejších archivních fondů je zcela běžné, že jsou zpřístupněny několika svazky, či více typy archivních pomůcek.

CO JSOU TO NEPŘÍSTUPNÉ ARCHIVÁLIE?

Archivní fondy a sbírky, k nimž nebyl vyhotoven žádný z těchto druhů archivních pomůcek, jsou chápány jako nezpracované a v obecném pohledu za nepřístupné. O jejich možném zpřístupnění k badatelským účelům rozhoduje individuálně ten archiv, kde jsou trvale uloženy.

Databáze archivních fondů a pomůcek tvoří zdroje obecnějších informací a kvůli přehlednosti nalezených výsledků jsou ve výchozím nastavení DIGITÁLNÍHO ARCHIVU tyto databáze ze zdrojů hledání odpojeny (možno uživatelsky připojit).

V archivních pomůckách se nacházejí detailnější informace o příslušném dokumentu (archiválii) nebo skupině dokumentů. Tyto informace definujeme jako inventární záznam (jednotku popisu). Inventární záznam v systému DIGITÁLNÍHO ARCHIVU tvoří základní popisnou jednotku. Jde o zdroj konkrétnějších informací. Na podobné úrovni jako inventární záznam (zdroj konkrétnějších informací) stojí záznamy z tzv. tematických databází. Jedná se o databáze virtuálně rozdělené dle typu archiválií, které poskytují možnost hledání detailnějších (strukturovanějších) informací o archiváliích napříč archivními fondy a pomůckami. Jedná se o tzv. “živé” databáze, které se neustále doplňují a aktualizují.

VZTAHY MEZI INVENTÁRNÍMI ZÁZNAMY Z POMŮCEK A ZÁZNAMY Z TEMATICKÝCH DATABÁZÍ

Záznam tematické databáze může buďto rozšiřovat informace příslušného inventárního záznamu nebo naopak „zviditelnit“ informace o archiválii, která doposud není zpracována v žádné archivní pomůcce. Například inventární záznam o listině s pečetí poskytuje základní informace (popis, dataci), příslušný záznam z tematické databáze Listiny tyto informace dále prohlubuje spolu se záznamem z databáze Pečetě. V ideálním případě je to doplněno připojenými digitálními reprodukcemi listiny i pečetě. Druhým příkladem je obecní kronika, která není z určitých důvodů zpracována v příslušné pomůcce (není o ní veden žádný inventární záznam), je však popsána v tematické databázi Kroniky. Badatel tak získá informace, které by z pomůcky nezískal. Opět ideálně s připojenou reprodukcí kroniky.

Tematická databáze Knihovna je ze zdrojů hledání, ve výchozím stavu, odpojena (možno uživatelsky připojit), neboť neeviduje archiválie.

Schéma datové struktury DIGITÁLNÍHO ARCHIVU:

SEZNAM VIRTUÁLNÍCH DATABÁZÍ:

Fotografické (obrazové) dokumenty – záznamy o klasických „papírových“ fotografiích, negativech, diapozitivech. Z hlediska vhodnosti popisných polí jsou v této databázi evidovány i pohlednice, ač se technicky vzato nejedná o fotografický dokument, ale tisk. V určitých případech je tady evidovaný i jiný obrazový materiál – grafické listy, kresby, tisky.

Kartotéky – záznamy o kartotéčních lístcích vzniklých zejména za účelem evidence obyvatel.

Kroniky – záznamy o kronikách a pamětních knihách různého typu – obecních, městských, farních, spolkových aj.

Listiny – záznamy o listinách.

Mapy a plány – záznamy o mapách, plánech a technické dokumentaci.

Matriky – záznamy o matrikách.

Pečetě – záznamy o pečetích na listinách (listech), příp. ze sbírky pečetí (odlitků).

Pečetidla – záznamy o pečetidlech (typářích).

Pozemkové knihy – záznamy o pozemkových knihách, které tvořily významnou součást nesporné soudní agendy při vrchnostenských a městských úřadech.

Spolky – slouží k evidenci spolků, resp. spolkových spisů (spolkový katastr), nyní vedeno pouze Zemských archivem v Opavě.

Veduty – záznamy o vedutách. Budou zde postupně evidovány i veduty vzniklé po roce 1850.

Video/Audio – záznamy o audiovizuálních (filmech) nebo zvukových dokumentech.

Nahoru

Charakteristika databází

ARCHIVNÍ FONDY


Databáze Vám poskytne přehled v základní evidenci archiválií.
(Archivní fond je soubor archiválií, který vznikl výběrem z dokumentů vytvořených činností určité fyzické nebo právnické osoby, organizační složky státu nebo územního samosprávného celku.)




ARCHIVNÍ POMŮCKY


Databáze Vám poskytne základní přehled v evidenci archiválií, s následnou možností procházení obsahu.
(Archivní pomůcka se vytváří při archivním zpracování a slouží pro evidenci a orientaci o obsahu a časovém rozsahu archivního souboru nebo jeho částí. Vytváří se a zpřístupňuje se badatelům v listinné i digitální podobě.)




INVENTÁRNÍ ZÁZNAMY


Databáze Vám nabízí možnost vyhledávat napříč záznamy všech elektronických verzí archivních pomůcek.




KARTOTÉKY


Zemský archiv v Opavě zpřístupňuje databázi kartoték, kterou tvoří specifický materiál z archivních fondů v různém stupni zpracovanosti. Obsahem této databáze jsou především kartotéční lístky vzniklé zejména za účelem evidence obyvatel. Nejpočetněji jsou zde zastoupeny tzv. odsunové kartotéky tvořené evidenčními listy osob určených k poválečnému vysídlení do Německa. V databázi se však nachází například také evidenční karty pojištěnců, evidence německých státních příslušníků (tzv. Volkskartei), kartotéky k agendě domovského práva, evidenční karty domů s jejich majiteli a obyvateli, či kartotéky matričních úřadů.




MATRIKY


Zemský archiv v Opavě zpřístupňuje v Digitálním archivu většinu matrik z území bývalého Severomoravského kraje, a to od nejstarších ze 2. poloviny 16. století až po svazky z počátku 20. století. Do tohoto souboru budou postupně zařazovány také matriční knihy civilních matričních úřadů na Hlučínsku, vedené od roku 1874.

Upozorňujeme, že nyní již budou v badatelnách našeho archivu v Opavě a v Olomouci předkládány k osobnímu studiu výhradně jen matriky, jejichž kopie doposud nejsou umístěny na internetu. Matriky zveřejněné dálkovým přístupem bude možno studovat jen tímto způsobem nebo osobně v badatelnách prostřednictvím mikrofilmové nebo digitální kopie.
(Matriky lze rovněž studovat přímo na adrese http://matriky.archives.cz)

Ke snažší orientaci jsme pro Vás připravili sestavu matrik, které mají připojeny digitální kopie (stav ke dni 30.5. 2014) a sestavu matrik bez digitálních kopií (stav ke dni 30.5. 2014). Matriky, které nebyly doposud digitalizovány budou až do doby jejich uveřejnění nadále předkládány badatelům v našich badatelnách. Termíny zveřejnění konkrétních matrik nejsou známy a digitalizace bude probíhat postupně. Uveřejnění je potřeba ověřovat na této stránce, popřípadě v úvodních zprávách Digitálního archivu.

Převod německých nebo latinských názvů míst na české umožní uživatelům naší databáze příručka Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy (sestavil Dr. Adolf Turek a kol., vydal Zemský archiv v Opavě v r. 2004). Její text podchycuje v abecedním řazení všechny lokality v tomto regionu, vývoj jejich názvů a administrativní zařazení a je přístupný zde.

Zeměpisnou orientaci usnadňuje mapa obvodů římskokatolických farností a sídel evangelických farností k roku 1949.




POZEMKOVÉ KNIHY


Zemský archiv v Opavě zpřístupňuje v Digitálním archivu pozemkové knihy, které tvořily významnou součást nesporné soudní agendy při vrchnostenských a městských úřadech. Obecně lze říci, že v těchto knihách byly zapisovány údaje o držbě a změně držby půdy a usedlostí, ve městech pak měšťanských domů. Existovalo několik druhů těchto knih podle svého účelu – purkrechtní registra, sirotčí knihy, pachtovní knihy, knihy svatebních smluv, testamentů apod. Od 18. století se objevují tzv. knihy hlavní, kde je pro každou nemovitost (usedlost) vedena zvláštní složka. Vedení pozemkových knih nebylo jednotné a měnilo se v souvislosti s vydáváním patentů, různých dekretů a hospodářských instrukcí z jednotlivých let, proto jsou formy zápisů rozdílné podle panství. Zásadní změny přineslo až zrušení patrimoniální správy v roce 1850, kdy vedení pozemkových knih přešlo na okresní soudy. Těmto úřadům byly staré pozemkové knihy z vrchnostenských úřadů předány.

Opavský zemský archiv přebíral pozemkové knihy od soudů v několika etapách. Před vypuknutím druhé světové války se podařilo dokončit přejímky pouze z Těšínska. Pozemkové knihy z Opavska, resp. z vládního obvodu Opava, přejímal v letech 1939-1941 Říšský archiv v Opavě jako nástupce zemského archivu. Další část pozemkových knih byla předána do Opavy v letech 1948-1952 z Brna, kam byly deponovány za války z toho území Protektorátu Čechy a Morava, které po válce připadlo kompetenčně pod opavský archiv. Po správní reformě v roce 1960 převzal archiv také pozemkové knihy z části zaniklého Gottwaldovského kraje (Valašské Meziříčí, Vsetín).

K první evidenci pozemkových knih přistoupil již říšský archiv, a to formou kartotéčních lístků. V letech 1961-1965 byly ve všech archivech v Československu zahájeny práce na soupisu všech pozemkových knih. V roce 1970 vydal tehdejší Státní archiv v Opavě tiskem přehled s názvem „Pozemkové knihy uložené v archivech Severomoravského kraje (15.-19. století)“, v němž byly knihy shrnuty abecedně podle sídel velkostatků. V roce 2012 začala digitalizace těchto pramenů a věříme, že jejich zveřejnění v Digitálním archivu je cenným zdrojem informací pro studium hospodářských a sociálních dějin, pro sledování vývoje pozemkové držby a pro genealogické bádání.




SČÍTACÍ OPERÁTY


Zemský archiv v Opavě zpřístupňuje v Digitálním archivu dochované sčítací operáty z veškerých státem nařízených sčítání lidu v rozmezí let 1869 - 1921 (1869, 1880, 1890, 1910, 1921), včetně i tzv. “neúředních” (s přesahem od roku 1830 - 1930), dle tehdejší příslušnosti jednotlivých lokalit do soudního a správního okresu.

Soupis lokalit, u kterých jsou vytěžené informace typu: sčítané osoby a číslo popisné (aktualizováno 5. 9. 2017)

Doplňující informace:

- Místopisný rejstřík obcí českého Slezska a severní Moravy (sestavil Dr. Adolf Turek a kol., vydal Zemský archiv v Opavě v r. 2004). Text publikace podchycuje v abecedním řazení všechny lokality v tomto regionu, vývoj jejich názvů a administrativní zařazení: k dispozici zde.

- Informace o historii sčítání lidu na našem území: stránky Českého statistického úřadu zde.




KNIHOVNA


Knihovny jednotlivých archivů nabízejí především literaturu humanitních a jen doplňkově, v souvislosti se skladbou archivních fondů a sbírek, též přírodovědných a technických vědních oborů. Největší pozornost však zaměřují na knižní a časopiseckou produkci jednotlivých regionů, která může sloužit jako významný doplněk studia archivních pramenů. S elektronickým zpracováním klasického knižního katalogu, podmiňujícím současné internetové využití, započaly naše archivy postupně od 90. let 20. století ruku v ruce s rozšiřováním technického zázemí a tvorbou programového vybavení. Tento proces není u většiny archivů zdaleka u konce. Podobně jako je tomu i u jiných databází, ani databáze knižních fondů není beze zbytku úplná. Například knihovna Zemského archivu v Opavě, jejíž knižní fond včetně řady úředních tisků – patentů, sbírek zákonů, nařízení apod. – zahrnuje na 55 tisíc svazků, má na internetových stránkách našeho archivu zatím v úplnosti zveřejněny údaje o publikacích zařazených do knihovny od roku 1996 do současné doby a jen částečné údaje o starší vrstvě knižního fondu. Pokud tedy, vážení uživatelé, hledaný titul nenajdete v Digitálním archivu, nemusí to ještě znamenat, že není v našich knihovnách k dispozici. Nevzdávejte to a kontaktujte nás na telefonních číslech nebo e-mailových adresách uvedených na příslušných webových stránkách jednotlivých archivů v odkazech „badatelna“ nebo “kontakty“.

Nahoru

Vysvětlení pojmů

Co je to ARCHIVNÍ FOND?

Archivní fond je soubor archiválií, který vznikl výběrem z dokumentů vytvořených činností určité fyzické nebo právnické osoby, organizační složky státu nebo územního samosprávného celku.

Co je to archiválie?

Archiválií rozumíme takový záznam, který byl vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrán ve veřejném zájmu k trvalému uchování a byl vzat do evidence archiválií; archiváliemi jsou i pečetidla, razítka a jiné hmotné předměty související s archivním fondem či s archivní sbírkou, které byly vzhledem k době vzniku, obsahu, původu, vnějším znakům a trvalé hodnotě dané politickým, hospodářským, právním, historickým, kulturním, vědeckým nebo informačním významem vybrány a vzaty do evidence.

Co jsou to přístupné archiválie?

Archiválie které jsou přístupné k nahlížení, pokud to umožňuje jejich fyzický stav a stav zpracování. Za zpracované jsou považovány archiválie opatřené alespoň prozatímním inventárním seznamem. Vyšším stupněm zpracování je inventarizace. Za inventarizované jsou považovány archiválie opatřené dílčím inventářem, inventářem, sdruženým a skupinovým inventářem (dříve vyhotovovaný typ pomůcky, nevyhotovuje se od roku 1998), katalogem, rejstříkem, tematickým katalogem, soupisem dokumentů a tematickým rejstříkem.

Co jsou to nepřístupné archiválie?

Archivní fondy a sbírky, k nimž nebyl vyhotoven žádný z těchto druhů archivních pomůcek, jsou chápány jako nezpracované a v obecném pohledu za nepřístupné. O jejich možném zpřístupnění k badatelským účelům rozhoduje individuálně ten archiv, kde jsou trvale uloženy.

Co je to ARCHIVNÍ POMŮCKA?

Archivní pomůcka se vytváří při archivním zpracování a slouží pro evidenci a orientaci o obsahu a časovém rozsahu archivního souboru nebo jeho částí. Vytváří se a zpřístupňuje se badatelům v listinné i digitální podobě. Základními typy archivních pomůcek zastoupenými v našem Digitálním archivu jsou:

Prozatímní inventární seznam

• základní seznam všech inventárních jednotek archivního souboru nebo jeho částí pořízený pro evidenci archivního materiálu a k orientaci v jeho obsahu.

Inventář

• základní seznam všech inventárních jednotek uzavřeného archivního souboru pořizovaný pro evidenci archiválií a jejich uložení a k orientaci o obsahu, časovém rozsahu a množství archiválií. Vždy obsahuje úvod s údaji o vývoji původce archiválií, vývoji a dějinách archivního fondu a sbírky a o principech jejich uspořádání a stručný rozbor jejich obsahu.

Katalog

• archivní pomůcka k archivnímu fondu, sbírce či jejich částem, poskytující podrobné informace o obsahu a formě archiválií.

Rejstřík

• abecedně uspořádaný jmený (osobní, geografický nebo názvový) a věcný ukazatel sloužící k podrobné orientaci po obsahu archivního fondu, sbírky nebo jejich částí.

Kdo je to PŮVODCE?

Původce je fyzická nebo právnická osoba, organizační složka státu nebo územní samosprávný celek z jehož činnosti příslušný dokument (archiválie) vznikl.

Nahoru